Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociální práce s rodinami v rozvodu
KÁŠKOVÁ, Kristýna
V bakalářské práci se zaměřuji na sociální práci s rodinami v rozvodu. Konkrétně jsem se zaměřila na práci v rozvodovém řízení. Zabývám se rozvodem a řízením na úpravu poměrů k nezletilým dětem. Popisuji i problémy, které mohou nastat ve vztahu k dětem během řešení sporů mezi rodiči. Poté se věnuji oddělení sociálně-právní ochrany dětí, roli kolizního opatrovníka. Popisuji i služby sociální práce, které jsou k dispozici pro rodiny v rozvodu. V praktické části je vytvořen kvalitativní výzkum. Metoda kvalitativního výzkumu je polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vytvořeny s pracovnicemi, které pracují na oddělení sociálně-právní ochrany dětí.
Rozvodový proces a jeho vliv na socioemocionální vývoj dětí
TOLAROVÁ, Jitka
Diplomová práce se zabývá rozvodovým procesem, jehož problémový průběh má negativní vliv na vývoj dětí. Cílem práce je objasnit, zda rozvodový proces ovlivňuje socioemocionální vývoj dětí, popsat problematiku rozvodu v současné společnosti a zabývat se vznikem nežádoucích fenoménů, které s sebou přináší dlouhodobé konfliktní stavy mezi rodiči. Komplikované případy dětí, ocitajících se ve středu vztahových sporů mezi rodiči, mají stále rostoucí hodnotu.
Střídavá péče o dítě po rozvodu rodičů
Hejtmánková, Lenka ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce má povahu teoretické studie. Charakterizuje střídavou péči o děti po rozvodu rodičů jako nejvhodnější porozvodové uspořádání. Tento předpoklad vychází z vývojových změn evropské rodiny od dob francouzské revoluce, vývoje rodinného práva a důležitých aspektů rodinného práva, dále z potřeb dítěte, definice mateřské a otcovské lásky. Tuto hypotézu podporují i výsledky zahraničního výzkumu, které porovnávají život dětí v různém porozvodovém uspořádání. Následně práce pojednává o mediaci jako o vhodné možnosti pomoci rodičům dospět k takovému řešení, které bude vyhovovat všem zúčastněným stranám sporu. Na závěr jsou uvedeny případové studie.
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
Role opatrovníka v soudních sporech o děti
VONDRÁŠKOVÁ, Blanka
Práce obsahuje teoretickou i praktickou část zabývající se rolí opatrovníka v soudních sporech o děti. Teoretická část se věnuje přiblížení orgánu sociálně-právní ochrany dětí vystupujícího v soudních sporech o děti jako opatrovník. Dále vysvětluje problematiku opatrovnictví v soudních sporech o děti, přičemž popisuje situace, za kterých se opatrovník ustanovuje. Zaměření praktické části se týká zjištění názorů opatrovníků ohledně právní úpravy jejich pravomocí a kompetencí v soudních sporech o děti. V návaznosti na stanovené cíle byl pro praktickou část této práce proveden kvalitativní výzkum realizovaný pomocí rozhovorů s opatrovníky městských úřadů s rozšířenou působností, konkrétně v Sušici a Horažďovicích. V závěru práce jsou data z rozhovorů vyhodnocena a jejich výsledky vyjádřeny pomocí diskuze. Výsledkem diskuze je chybějící jakási metodická pomůcka, neboli jednoduché zpracování postupu práce opatrovníka. S tímto problémem se denně opatrovníci setkávají, ovšem z rozhovorů bylo zřejmé, že problémy vidí i v jiných věcech (například rychlosti rozhodování soudu nebo časové náročnosti jejich práce).
Sociálně právní ochrana dětí v souvislosti s rozvodem jejich rodičů
ŠIMKOVÁ, Radmila
Práce pojednává o sociálně právní ochraně dětí v rozvodové situaci jejich rodičů. Hlavním cílem práce bylo popsat úlohu sociálně právní ochrany dětí v případě, že dojde k rozvodu manželství, ve kterém žijí nezaopatřené děti. Druhým cílem bylo zjistit případné nedostatky platné právní úpravy sociálně právní ochrany dětí. V teoretické části práce je vymezeno pojetí rodiny, její charakteristika a základní funkce, dále právní vymezení rozvodu a jeho důsledky. Další kapitola pojednává o sociálně právní ochraně dětí obecně, popisuje její historický vývoj, orgány, principy a základní zásady. Sociálně právní ochrana dětí v rozvodové situaci je řešena v poslední kapitole teoretické části práce. Popisuje zejména úlohu kolizního opatrovníka. K naplnění cílů byl proveden kvalitativní výzkum, a to metodou nestandardizovaného dotazování. Jako technika sběru dat byl použit rozhovor. Výzkum probíhal na dvou odděleních sociálně právní ochrany dětí v Jihočeském kraji a zúčastnilo se jej celkem šest kolizních opatrovníků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.